Nedalo mit o, ale i já jsem se musela připojit k současnému trendu o zákazu plastů. Opravdu sním týdně jednu kreditní kartu? A jaký podíl na tom mají brčka? Začnu trochu ze široka.

Usadila jsem se v Dreamlineru 787, přežila start, který raději absolvuji se zavřenýma očima, dočkala se stabilizace letu a pak jsem se mohla konečně odpoutat a relaxovat. Nemám ráda takový ten pocit nesvobody, když jsem připoutaná. Posádka letadla začala být uvolněná, anglický kapitán mluví vtipně a po úvodním drinku, kterým je pro mne jablečný džus, se začalo nosit první jídlo letu. Já si objednala lososa s bramborovou kaší a zeleninou, a po první ochutnávce jsem musela konstatovat, že je to jedlé, dokonce chutné, i ve výšce nějakých 10 kilometrů a při rychlosti snad 1000 km/hod.

Podlouhlý box s jídlem byl papírový a obsahoval hlavní jídlo. Dále jsem v roztomilé průhledné plastikové čtvercové krabičce našla tři druhy sýrů a pár kuliček hroznového vína a v druhé klasický sladký zákusek. V pidi sáčku byl také pepř a sůl. Box ještě obsahoval příbor: umělohmotnou lžičku, nůž a vidličku.

A co dál

Dál nic, prostě to bylo dobré, teplé, hezky zabalené, chutné a zcela jistě v souladu se současným trendem i recyklovatelné.

Ale! Bez slůvka ale nejde nic. Byl tam výrobek z plastu… Kdyby jeden. Byl tam nůž, vidlička, lžička, krabičky na dezerty, a to jsem v sobě už měla jednu pomyslnou kreditní kartu, aniž bych o její konzumací stála. Prý je to prostě tak, že si jednou týdně nedobrovolně pochutnám na kreditce! Stačí dýchat, pít a jíst, čemuž se vyhnout neumím.

Co s tím? Vyskočí najednou z pod sedačky polonahá aktivistka a začne brojit proti plastu, držíc v ruce erární umělohmotový nůž? Stáhnou letecké společnosti servis jídel, neboť v papíru se nedají všechny pochoutky podávat, natož krájet papírovým nožem?.

Ach jo, jak z toho ven?

Asi s rozumem. Faktem je, že rozum občas zůstává stát, hlavním našim problémem jsou plastová brčka!  Podotýkám, že právem.

Plastová brčka, nepřítel No. 1

Plastové brčko (z celuloidu) vynalezl už v roce 1870 Američan John Wesley Hyatt. Další Američan Marvin Stone si nechal v roce 1888 papírové brčko patentovat. Dnes se do oceánu ročně dostane 800 milionů tun plastového odpadu, z toho brčka tvoří 0,025 %. Nejde o váhu, ale o množství kusů, brčka jsou totiž lehká.

Co se v posledních měsících napsalo článků (čtete jeden z nich) o brčku resp. slámce (název vychází z původního produktu – stébla obilí). V českých končinách a snad všude jinde (odtud anglický název straw) to právě slámkou začalo. Vždy byla popraskaná a tak limonáda proudila všude jinde, jenom ne do pusy. Byla křehká, pravda, ale přírodní. Další vývoj je znám. Slámku nahradila brčka plastová, krásná, barevná, různě široká, s ohýbacím kloubem, známe brčka kovová, skleněná, papírová, bambusová, brčko z vodní trávy použil i Vinnetou, když se schovával pod hladinu před nepřátelskou přesilou a brčko mu nahradilo šnorchl.

Jaká rozmanitá historie o používání brčka, že? Ovšem jeho plastový osud je zpečetěn. Upadl v nemilost. Nešikovně se recykluje a vůbec, viníka je nutné najít.

Jenom mi hlavou vrtá otázka: Neudělá výroba papírových, kovových či skleněných brček více škody než ponechat současný stav?

Opravdu nevím, jenom mě tak trochu mrzí ta poprava v přímém přenosu.

Věřím však výrobcům, třeba se vrátí k původním slámkám, a aby se nelámala, zabalí je do… plastu.

Průzkum trhem

Velká Británie je na špici zástupu zemí usilujících o čistší moře. Potravinové řetězce už plastová brčka nenabízejí, jenom ta papírová. Najednou jako mávnutím kouzelného proutku zmizely plastové tašky, a že jich byly milióny. Potravinový řetězec Waitrose hlásí, že během roku přestal nabízet papírové kelímky na kávu a čaj (bylo jich více než 52 miliónů), které poskytoval svým zákazníkům zdarma. Je to nakonec hodně chytré, zakážu papírové kelímky na kávu, přineste si svůj nebo si ho u nás kupte (nejlépe s naším logem a v našich barvách a nakonec proč ne?), nejlépe sice plastový, ale na více použití, a kávu dostanete. Ani se raději neptám, kolik ušetřili – nejen na papírových kelímkách, ale i na samotné kávě! Bravo, ušetřené peníze dáme na zlepšení propagace a servisu zákazníkům (a že ho mají na vysoké úrovni) a navíc jsme firma, která se chová zodpovědně. Takovým rozhodnutím tleskám.

Ve Spojených státech je však stále ještě spousta klasických kavárenských řetězců, kde plastová brčka jsou k dispozici. Řetězec kaváren Starbucks vyřadí plastová brčka asi až v roce 2020, zatím hledá vhodnou alternativu.

Akcionáři McDonalds vyřazení plastových brček odmítli i přes fakt, že se jich celkově v USA denně spotřebuje asi 500 milionů.

Obchodní gigant Amazon plastová brčka stále vesele prodává a nabídka je skutečně nepřeberná.

Velká Británie na startu za lepším životním prostředím

Británie však chce jít příkladem, a to na všech frontách. Letošní největší hudební festival na světě v Glastonbury, který skončil minulou neděli, navštívilo více než 200 000 lidí. Poprvé byl „bez plastů“! Hovoříme o nerecyklovatelných lahvích na jedno použití.

Přítomná legenda, třiadevadesátiletý Sir David Attenborough k neočekávanému úžasu všech přítomných vystoupil za zvuku kvílení velryb na hlavní pódium Pyramid stage a pogratuloval organizátorům estivalu za zákaz plastových lahví. Řekl: „Glastonbury letos poprvé bez plastů! Děkuji! To je více než milion lahví vody, které jste nevypili z lahví z plastu.“ Následoval nadšený aplaus a veselí, média hovoří vysloveně o „the moment“, tedy okamžiku, kdy tento projev a následný aplaus překonal i vystupující umělce.

Avšak nepít vodu v takových vedrech, která na letošním festivalu panovala, je docela hazard. Lidé si to uvědomovali a tak stáli na vodu z kohoutku a zdarma ve frontách až hodinu. Sklo se na takové festivaly z bezpečnostních důvodů vozit nemůže, papírové lahve odolné vodě zatím vyrobit neumíme a žíznit se nám také nechce. Ovšem v důsledku zájmu o vodu, poklesl tlak, pořadatelé zavětřili průšvih a tak dostatek vody z „kohoutku“ zabezpečili tím, že zavřeli veřejné sprchy a současně hned odmítli tvrzení, že vody byl nedostatek.

Kritizován byl také blízký supermarket Co- op, který prodával balenou vodu jako by se nechumelilo…

Věřím, že se dobrý nápad příští rok dokáže dotáhnout ke spokojenosti jak odpůrců plastu, tak žíznivých lidí.

Chci tím jenom říct, že se na dobu „bezplastovou“ musíme technicky i jinak připravit.

Omezení plastů by mělo probíhat na základě vědeckých analýz a na základě jejich technologického nahrazení. Nelze vědu nahradit nadšením.

Nutnost omezení plastů je na místě…a jak je to v Africe?

Ovšem málokdo ví, že ve 40 afrických zemích je již vydán zákaz používání polyetylénových sáčků a tašek. Za porušení zákazu hrozí třeba v takové Rwandě pokuta až 840 000 Kč, dokonce odnětí svobody na 4 roky. Důsledek? Ztráta 80 tisíc pracovních míst a dokonalý černý trh, včetně přimhouřených očí úřadů.Tudy cesta opravdu nevede. Mám však jednu dobrou zprávu: V jednom z nigerijských slumů (Ajengunle v Lagosu) platí rodiče poplatky místní škole tak, že odevzdají balík sebraných plastů a stanovená částka se jejich dětem odečítá ze školného. Silné a inspirativní.

Závěrem…

Jsem pro omezení plastů, jsem pro náhradu plastových brček, kelímků na kávu a ostatních nápojů. V obchodech kupuji tašky papírové a plastikovou tašku na nákupy používám, dokud to jde.

Jsem pro čistá moře a oceány, jsem pro zdravá divoká zvířata a záplavu plastových výrobků beru jako zlo.

Ovšem soustředit se na jedno zlo a nehledat alternativu není vždy tím nejefektivnějším řešením.

Co si dáme?

Udělejte si letní drink. Růžový gin and tonic je právě v kurzu. Růžové giny, ať už s nádechem rebarbory, jahod, malin, červeného rybízu, grepu nebo růžových lístků či červeného pepře, si dávkujte sami, v letních teplotách stačí jen troška, doplňte tonikem a kostkami ledu a nezapomeňte na brčka! Papírová!

Růžový Gin and Tonic s jahodami

Ingredience:

1 malá odměrka růžového ginu, třeba Beefeater Pink
1 malá plechovka klasického toniku bez příchutě
2 jahody
lístky čerstvé máty
kostky ledu

Postup: 

Nejdříve se do vyšší vinné sklenice odměříme gin, přidáme led a 1 jahodu nakrájenou na plátky, pár malých lístků máty a zalijeme tonikem.

Jednu jahodu nakrojíme a ozdobíme s ní sklenici. Ihned podáváme.