Hlíva ústřičná patří k nejdelikátnějším houbám. Její krásný vzhled s téměř bíle korálovými lupeny je noblesní, stejně jako její jemná chuť. U nás se řadí k velmi oblíbeným druhům. Hlíva je ceněna pro své účinky prospěšné pro lidské zdraví. Dá se snadno pěstovat i doma. V Anglii nabízejí způsob, jak nejlépe zužitkovat starý telefonní seznam, který má už stejně odzvoněno. Jednoduše do něj naočkujete sadbu hlívy ústřičné a jen čekáte až vyroste. Využijete ji královsky, v polévce a la dršťková anebo ve vaječné omeletě s čerstvým špenátem. Vegetariáni si tedy přijdou na své.

Hlíva s klobouky ve tvaru ústřice

Hlíva nejen svou bělavou až šedou barvou, ale také tvarem klobouků uspořádaných do vějíře připomíná větší ústřice. Odtud také pochází anglický název Oyster mushrooms. Díky krásně bělavým lupenům jde o delikátní houbu nejen na pohled, je totiž velmi žádaná pro svoji jemně houbovou vůni a nasládlou chuť. Bílé lupeny doplněné zabarveným kloboukem a pevnou zářivě bílou tření tvoří masitou hmotu, jejíž dužina je velmi pružná a šťavnatá, proto se s ní dá kulinářsky kouzlit a lehce nahradit maso.

Hlíva ústřičná – delikátní chuť i velká rozmanitost v použití

Hlíva ústřičná má velmi jemnou chuť, báječně se hodí do polévek a rizot, v omáčkách k těstovinám vynikne její lahodný, téměř až mléčný chuťový odstín. Hlívu stačí třeba jen obalit v okořeněné mouce, osmažit na horkém oleji a přidat do salátů. Vzhledem k řasnatému uložení lupenů a také proto, že při řezu nemění barvu, je velmi vhodná k nakládání a konzervaci v různých nálevech, buď samotná, nebo se zeleninou. Hodí se i k sušení, její noha se často drtí na prášek. Dokonce je i oblíbená zkvašená jako nakládané zelí.

Hlíva ústřičná – zázrak přírodní medicíny

O příznivých účincích této houby, která roste na kůře stromů nebo na pařezech, odkud bere účinné látky pro náš organismus, věděli už před tisíci lety Číňané. Konzumace hlívy je pro lidský organismus velmi prospěšná. Přítomnost polysacharidického beta 1,3 d-glukanu, kterého obsahuje až 50%,  příznivě ovlivňuje výši cholesterolu v krvi. Dále svým složením  působí proti zánětlivým onemocněním, virovým, bakteriálním a plísňovým chorobám a celkově posiluje odolnost proti infekcím, také zvyšuje tvorbu červených krvinek mimo kostní dřeň. Úspěšně pomáhá s těžkostmi spojenými s cukrovkou, snižuje krevní tlak i nepříjemný vysoký oční tlak. Zpevňuje žilné stěny a pomáhá bojovat proti křečovým žilám. Hlíva obsahuje i další cenné látky jako vitamíny a minerální a stopové prvky, množství důležitých proteinů, sterolů a aminokyselin.

Zázračná houba i elixír věčného mládí

Hlíva ústřičná patří k těm nejhodnotnějším houbám, často je nazývána jako zázračná houba i elixír věčného mládí. Proto se také vědci už od počátku 20. století snažili o její umělé pěstování. V roce 1917 začal německý mykolog R. Falk s prvními pokusy. V 60. letech začaly asijské země, jako je Čína, Malajsije a Thajsko, s masivním pěstováním hlívy ústřičné. Spolu s Pákistánem, Nigérií a Spojenými státy dnes patří k největším producentům této zdravé houby, pro potravinářské i pro farmaceutické účely.

Pěstování doma i na zlatých strákách

Hlívu ústřičnou lze pěstovat na dřevěných špalcích, kmenech stromů, na dřevěných pilinách, na slámě či v pytlích. S objevným postupem přišli Angličané, navrhují, že houbu je snadné pěstovat na dnes již téměř archaických “zlatých stránkách” nebo na jiných tlustých nepotřebných knihách. Kniha se vloží do igelitové tašky, uprostřed svazku se vytvoří otvor a vše se zalije vařící vodou. Po vychladnutí se do otvoru dají výtrusy. Podhoubí rozbije strukturu papíru a využije jeho materiál k růstu. Za pár týdnů máte hlívu ústřičnou v plné kráse, připravenou ke konzumaci. Není to krásné využití nepotřebných telefonních či jiných seznamů?

Hlíva ústřičná pro labužníky stejně jako ústřice

Hlíva ústřičná je velmi oblíbená pro svoji nasládlou chuť. Její vůně je příjemně houbová a pevné, přesto šťavnaté plody lákaji ke zpracování. Pro svoji masitou strukturu ji asi nejlépe poznáme ve vegetariánské variantě dršťkové polévky. Chuť a zvláště struktura hlívy ústřičné občas zmate i toho největšího zastánce této pro cizince i některé citlivější povahy velmi netradiční polévky z hovězích drštěk, s použitím hlívy ústřičné jde o báječnou bezmasou polévku. Říká se, že dršťkovka je vynikajícím prostředkem na léčbu bolehlavu po večírku. Vyzkoušejte, zda funguje i její vegetariánská obdoba. Jistotou zůstává, že svému tělu dopřejte to nejlepší. Hlíva je opravdovou přírodní medicínou.

Ideálně vyvážená zdravá omeleta s hlívou a špenátem

Hlíva ústřičná také skvěle ladí s vajíčkem. Místo klasické smaženice si můžete připravit i jinou zdravou variantu proteinové bomby. Vaječnou omeletu doplňte hlívou připravenou na šalotce a s česnekem ochuceným čerstvým špenátem. Spojení chutí jen k dokonalosti přiblíží nastrouhaný parmazán a čerstvá petrželka.

Polévka z hlívy ústřičné a la dršťková

Tahle polévka je snadná, rychlá a zdravá. Pro zahuštění používám pohankovou mouku, dodá polévce rustikální chuť a báječně pomůže její struktuře, která by měla být hustší. Ideální bylinkou k dochucení je samozřejmě čerstvá majoránka, výborně se hodí i lístky tymiánu. Tak si pochutnejte!

Ingredience:

500 g čerstvé hlívy ústřičné
3 lžíce olivového oleje
2 šalotky
4 stroužky česneku
zeleninový vývar
2 lžíce pohankové mouky
2 lžíce hladké mouky
1 bobkový list
1 lžička kmínu
1 lžíce másla
1 vrchovatá lžíce červené papriky
mořská sůl
čerstvě namletý pepř
čerstvá majoránka a tymián

Postup:

Houby omyjeme, okapeme a nakrájíme na plátky. Na 2 lžících olivového oleje osmažíme na jemno nakrájenou šalotku a necháme ji zesklovatět. Nožem rozdrtíme česnekové stroužky i se slupkou, slupku pak snadno sloupneme, a nakrájíme na jemno, dáme trochu soli a rozetřeme do pasty. Přidáme ke sklovaté cibuli a ještě chvilku osmažíme. Zalijeme vývarem a přivedeme k varu. Mezitím si v malém kastrůlku rozpustíme máslo,  zasypeme červenou papriku a necháme ovonět, zaprášíme moukou a mícháme, aby se směs nepřipálila. Zalijeme vodou a umícháme hladkou jíšku, kterou metlou vmícháme do polévky. Povaříme asi 10 minut. Mezitím na pánev dáme zbývající olivový olej, osmahneme hlívu ústřičnou, přidáme kmín a dusíme asi 5 minut. Houby přidáme k polévce a už jen krátce povaříme. Ochutíme solí a pepřem a do polévky rozdrobíme čerstvé bylinky.

Vaječná omeleta s hlívou, špenátem a parmazánem

Ingredience pro 2 omelety:

300 g čerstvé hlívy ústřičné
5 vajec
2 lžíce olivového oleje
2 stroužky česneku
1 malá šalotka
2 plné hrstě čerstvého špenátu
kousek parmazánu na strouhání
mořská sůl, čerstvě namletý pepř
čerstvá petrželka
šálek cherry rajčátek jako příloha

Postup:

Nejdříve na pánvi zahřejte olej, přidejte najemno nakrájenou šalotku a na plátky nakrájený česnek. Hlívu nakrájejte na širší proužky a vhoďte k cibuli a česneku a lehce osmažte. Čerstvé lístky špenátu položte ke směsi a osolte a opepřete. Zatím na jiné pánvi rozehřejte olej a přilijte polovinu rozšlehaných a ochucených vajec solí a pepřem. Upečte omeletu a naplňte ji polovinou směsi hlívy a špenátu, přeložte a dejte na teplý talíř. Upečte druhou omeletu, naplňte ji stejně, přeložte a servírujte. Ozdobte čerstvě nastrouhaným parmazánem a nasekanou petrželkou. Rozpůlenými cherry rajčátky osvěžte talíř.