Lilek je jeden z nejlepších druhů zeleniny, tedy správně ovoce, nejen pro svoji chuť, ale především pro variabilitu a nekonečně mnoho způsobu přípravy. Láká už jen svojí nádherně fialovou barvou, lesklou slupkou a limetkově zelenou čepičkou, nádherný plod, který vás uchvátí na první pohled. Tajemství a síla lilku je však v jeho dužině, málokterá surovina dokáže nabídnout tak jemnou, lahodnou a delikátní texturu. Nemiluje ledničku a tak vám poslouží hned dvakrát: jednak jako designová okrasa vaší kuchyně a po zpracování jako pokrm, který se rozplývá na jazyku.
Původem ze Srí Lanky a Indie, později ovládl Středomoří
Lilek často řadíme k pochoutkám Blízkého východu a Středomoří, ale málokoho by napadlo, že svůj původ má v indické části Asie. Zde se mu daří díky dlouhým a teplým létům, klimatu ideálnímu pro jeho růst. V čínské kuchyni je také hojně zastoupen, stejně jako v kuchyni thajské, zde se však používají malé, velmi roztomilé odrůdy lilků velikosti švestky, často odlišných barev, různě pruhovaných a někdy i světlých v barvách pštrosího vejce. Odtud asi také pochází americký název pro lilek – místo anglického aubergine je to eggplant.
Pokud někde na cestách v exotické tržnici uvidíte název “bringal”, vězte, že se jedná také o lilek hojně používaný v indické kuchyni, jeho nádherně štíhlou, elegantní odrůdu. Výborně se uplatní do kari, jak zeleného thajského, tak indického a výborně ladí s exotickým kořením.
Recepty z lilků – vše je o skvělé dužině a její struktuře
Více návodů, jak připravit lilek, se k nám dostalo z arabské, středomořské a blízkovýchodní oblasti, kde je nepostradatelnou surovinou pro mnohé pokrmy. Od Maroka až po Egypt se připravují vynikající lilkové dipy a pasty, které mají krásná jména jako baba ganoush či moutabal, což je geniální způsob využití dužiny lilku, protože právě ta poskytne ve spojení s tahini pastou nebo jogurtem neodolatelně jemnou a lahodnou chuť.
Navenek nudně vypadající houbovitá dřeň lilku má jednoduchou schopnost se grilováním změnit v jemnou, smetanově hedvábnou rozpadající se náplň, kterou můžeme jíst jen tak, posypanou tím správným kořením, anebo ji rychle zpracovat v báječnou pastu.
I dušený lilek je lahodný, všem dušeným zeleninám, například italské caponatě či její francouzské variantě ratatouille, dodá té správné chuti.
Připadá-li vám humus už nudný, zkuste nebesky nadýchaný lilkový dip
Základem dipu je příprava lilku na grilu anebo alespoň na ohni, kde je nutné nejdříve úplně do černa opálit lesklou slupku a pak péct ještě v troubě do doby, než dužina úplně změkne. Tento postup zaručí hotovému dipu tu správnou uzenou, grilem ovoněnou chuť. A pak už jen přidáváte tahini, tedy pastu ze sezamových zrníček, anebo jen jogurt a samozřejmě citrón a olivový olej a sůl: Ano, tak je to snadné!
Lilek je odkázaný na velkorysé použití nejkvalitnějšího olivového oleje
S příchodem teplého počasí začíná grilovací sezóna. Lilek patří ke vhodným surovinám pro grilování a zapékání. Jeho pevná slupka slouží jako obal k udržení lahodného vnitřku, pokud ho grilujete třeba rozpůlený, také plátky můžete ideálně opékat přímo na ohni. Pokud počasí nepřeje, zapékejte lilek v troubě, zde je variant nespočetně, od známé řecké musaky či italské “aubergine parmigiana“, tedy lilku zapečeného s parmazánem, po zapékání s nejlépe ladícími surovinami, jako jsou sýry mozzarella, kozí sýr, ovčí feta či parmazán anebo jednoduše s olivovým olejem a česnekem. Olivový olej činí z lilku velmi zajímavou surovinu v kuchyni, ale musí dobře nasáknout, takže buďte velkorysí a nešetřete s ním!
Zbývá otázka: potit, nebo ne? A slupka se většinou nejí
Málokterá surovina vám poskytne takové možnosti zpracování jako lilek. Sice nemá nijak výraznou chuť, ale vše nahradí jeho unikátní textura. Koření a bylinky dodáte podle své chuti.
Stále skloňovaná otázka, jak na lilek, zda předem nasolit a vypotit, je závislá na dvou skutečnostech. Za prvé jaký lilek jste koupili a za druhé co z něj připravujete. Dnešní speciálně vyšlechtěné odrůdy lilku vypotit nepotřebují, klidně se můžete hned pustit do přípravy, což je při současném uspěchaném způsobu života výhodou, a žádnou hořkost neucítíte. Pokud máte čas, můžete lilek nechat vypotit přibližně půl hodiny. Sůl rozbije jeho strukturu a již nebude tolik vsakovat váš drahocenný olivový olej. Co se týče slupky, některé velké kusy lilků ji mohou mít hořkou, ale slupka většinou se nejí, i když komu chutná, jíst ji samozřejmě může.
Zapečený lilek s medvědím česnekem, piniovými oříšky a parmazánem
Celkem jednoduchá příprava tohoto pokrmu napovídá, že může být hotov do půl hodiny. Použijte piniové oříšky, jejich aromatická a krémovitá chuť skvěle sladí chutě lilku a parmazánu. Medvědí česnek je hlavní bylinkou a slouží jako akumulátor chutí, stejně jako kdybyste lilek jen zapekli a servírovali s medvědím pestem. Chilli papričky, zvláště jejich dlouhé odrůdy, které nejsou tak pálivé, dodají tomuto středomořskému pokrmu pikantní šmrnc. Zapečený lilek je ideální jako hlavní jídlo pro vegetariány, ale i jako příloha k pečenému masu. Roketový salát se svojí pepřovou chutí je nezbytným doplněním lehkého oběda nebo večeře.
Zapečený lilek s medvědím česnekem a piniovými oříšky – inspirováno Waitrose
Ingredience:
3 střední lilky
5 lžic extra panenského olivového oleje
50 g piniových oříšků
2 červené dlouhé chilli papričky
menší hrstka natě medvědího česneku
miska čerstvě nastrouhaného parmazánu
mořská sůl, nejlépe vločky
roketové lístky na salát
Postup:
Nejdříve si předehřejte troubu na 200 °C. Vyložte plech pečicím papírem. Omyjte lilky, osušte je, stopku neodstraňujte. Rozkrojte napůl po celé délce, položte na plech dužinou nahoru a polijte asi 3 lžícemi oleje, osolte. Rozkrojte podélně chilli papričky, odstraňte semínka a nakrájejte na dlouhé proužky. Poklaďte na lilky a dejte zapéct asi na 20 minut. Mezitím opečte na suché pánvi jen asi 2 minuty piniové oříšky a nechte zchladnout. Nastrouhejte parmazán a na proužky nakrájejte nať medvědího česnek, vše smíchejte s oříšky a se zbývajícími 2 lžícemi olivového oleje. Směs dejte na lilky a zapečte dalších asi 7 – 10 minut . Podávejte teplé s roketovými lístky.