Rebarbora v zimě? Řeknete si ano, zima byla mírná, ale na úrodu rebarbory tak, jak ji známe, je přesto příliš brzy.

V Anglii se však zářivě červené stonky rebarbory objevují běžně v obchodech již od ledna a čeká na ně mnoho příznivců dobrých chutí. Jedná se o rychlenou rebarboru, unikátní svým pěstování v tzv. Yorkshirském trojúhelníku, územím mezi městy Leeds, Wakefield a Morley v hrabství Yorkshire.

Rebarbora se zde pěstuje ve vyhřívaných halách v naprosté tmě, poté co byla dva roky vystavena slunci, nepřízni počasí ale i mrazu na polích, což je typické pro oblast blízko Skotska. Rebarbory se v listopadu přemístí do tmavých a teplých podmínek, kde jsou klamně nastaveny podmínky k růstu, jako kdyby bylo jaro. Rostou tak nadšeně, že každý rozpuk listů rebarbory vydává rány jako z bubnu, takže až se budete o něco podobného pokoušet, počítejte s neočekávanými zvuky. Právě v tomto umělém prostředí tepla a temna se z kořenů plných sacharidů, kde se koncentrovala a díky pozdějším mrazům uchovala energie ze slunce, uvolňuje do stonků fruktóza, jak se rostlina urputně snaží ke svému růstu vyčerpat ze sebe co nejvíce energie. Sklizeň probíhá při svíčkách, aby se nenarušil další růst, trvá od ledna do konce března a výsledkem jsou mimořádně křehké stonky rebarbory s jemnou, mnohem sladší chutí, než jsme zvyklí u běžné rebarbory.

A stonky v obchodech v zimním období oslní a zahřejí již jen pohledem na úchvatnou neónovou barvu s limetkově světlou anemickou barvou lístků. Takto vypěstovaná rebarbora potřebuje jen minimální přípravu a láká nejenom svojí zářivou barvou a chutí, ale též připomenutím, že i zimě mají Britové svoji domácí zeleninu (ano, jde o zeleninu), která se používá jako výborné ovoce, a na to jsou mimořádně pyšní.

Zimní zázrak v podobě rychlené zářivě růžové, někdy až purpurově, karmínově zbarvené zeleniny se datuje v Británii rokem 1817, kdy první růžové stonky náhodně vyrostly v zahradách v londýnské Chelsey Physics Garden poté, co na staveništi kdosi přikryl rostlinu rebarbory kbelíkem a po několika měsících objevil nádherně růžové křehké stonky v plné síle. Později  koncem 19. století však farmáři z Yorkshire dodávali tuny této  rychlené rebarbory na vánoční trhy do Londýna a  na tržnice do Paříže. Nyní však „rebarborový trojúhelník“ zajišťuje 90 % produkce rychlené rebarbory pro celou Británii a v roce 2010 slavnostně získal Evropskou unií chráněnou značku původu. Nevím však, jestli právě pro chráněné označení, jako má Francie své šampaňské, se zasloužilo i o pojmenování nejlepší odrůdy rebarbory na Rebarbora Champagne.

Každopádně rebarboru stojí za to pěstovat, kultivovat a jíst. Je totiž velmi zdravá, plná vitamínů, draslíku, vlákniny a šálek rebarbory má tolik vápníku jako šálek mléka. Celá staletí ( již od roku  2700 př.n.l.) se rebarbora používala k léčivým účelům. A je téměř bez kalorií, 100 g rebarbory jich má jen 20. Můžeme si od této rostliny přát něco víc?

Přestože rychlená rebarbora je sladší než letní rebarbora, potřebuje i tak cukr a tepelnou úpravu, aby se z ní získala ta nejlepší jemně hořkosladká chuť. Proto je nejběžnější použití do pájů, koláčů a kramblů. Pro svůj někdy až zemitý nádech a lehce hořkou chuť se může podávat i jako příloha k vepřovému masu, zvláště luxusním doplňkem je ke smažené makrele. Nejlepší uplatnění rebarbory je však u sladkých dezertů, a to nejen pro její efektní barvu, například je vhodným doplňkem dezertu pana cota, ale nádherně vyzní i v želé, džemech, kompotech a drincích. Chutí se nejlépe hodí doplněná pomerančovou kůrou, badyánem a kardamomem, a úplně nejjednodušší je nechat vyznít její chuť zapečením s hnědým cukrem a orientálním kořením a koupat ji ve vlastní sladké šťávě. A také můžete udělat obrácený koláč plný rebarbory jako rychlý a neotřelý dezert, doplněný nejlépe vanilkovou zmrzlinou nebo jen kopečkem zakysané smetany nebo plnotučného jogurtu.

Obrácený rebarborový koláč

Ingredience:

125 g másla
125 g zlatého sirupu nebo medu
350 g křehké rebarbory (zkuste trhy a supermarkety, dováží se i z Holandska)
kůra z jednoho pomeranče
125 g hnědého třtinového cukru
2 lžičky mletého zázvoru
1 lžička mleté skořice
2 vejce
50 g  mletého kokosu
50 g hladké mouky
1 lžička prášku do pečiva

Postup:

Předehřejte troubu na 180 °C. Vymažte koláčovou formu o průměru 20 cm máslem a rozlijte pouze část asi 100 g zlatého sirupu. Naaranžujte na celou plochu omytou rebarboru, nakrájenou na 1-2 cm kousky tak, aby pevně pokrývala celou plochu. Navrch nastrouhejte pomerančovou kůru. V míse vyšlehejte změklé máslo, zlatý sirup a koření, postupně přidejte celá vejce a mletý kokos. Nakonec vmíchejte mouku s práškem do pečiva a těsto vlijte na rebarboru a uhlaďte. Pečte asi 35 minut. Vyzkoušejte, zda je koláč hotový, a vyndejte z trouby a nechte ještě 15 minut chladnout. Poté opatrně vyklopte a ještě teplý podávejte.

Ať už je rebarbora vypěstovaná klasicky či rychlená po anglicku, vždy hrozí nebezpečí, že vám zkřiví pusu – přesně tak, jako když jste v dětství jedli rebarborové buchty nebo koláče, tedy je nutná řádná dávka cukru a úsměv je pak takový, jak má být!