Věhlas anglické snídaně dávno překročil všechna moře, průlivy a oceán obklopující tuto ostrovní zemi. V restauracích většiny hotelů dostanete nabídku kontinentální snídaně, což představuje kousek toastu, máslo, džem, sladké pečivo a také některé hlavní potraviny, ze kterých se skládá tradiční britská snídaně, tedy vajíčka a slaninu. Pravá anglická snídaně je však klobáska, osmažená anglická slanina, pečené rajče, míchaná vejce či volské oko, fazole v rajčatové omáčce, opékaný toast a smažené žampióny. K tomu káva nebo čaj a pomerančový džus a ze snídaně odcházíte s přímo kulinářským zážitkem, který vám umožní nastartovat pracovní den s vypnutím pracovního soustředění až někdy navečer.

Tradice anglické snídaně

„Full English breakfast“, tedy úplná anglická snídaně je staletou britskou tradicí a její počátky jsou datované někdy k roku 1800, kdy byla snídaně povýšena na nejdůležitější jídlo dne. Není se čemu divit… Kalorická hodnota je tak vysoká, že vynechaného oběda si člověk ani nevšimne, poté nastupující hlad zaplaší „čajem o páté“ a večeře v kruhu rodiny, víceméně společenská záležitost, den uzavírá.

Dnes anglická snídaně leží každé ráno na stole milionům lidí a další miliony si jí dají klidně k obědu či večeři. Její všestrannost a vcelku jednoduchá příprava, obohacená místními potravinami, tohle všechno umožňuje.

Historicky sahá anglická snídaně ještě dál, prvopočátkem jsou anglické venkovské domy místní šlechty, kde začala už ve 13. století vznikat myšlenka povýšení anglické snídaně na národní jídlo.

Všechny ingredience snídaně nutně pocházely z polností, zahrad a chovů dobytka venkovské šlechty. Snídaně je vlastně složená z tradičních anglických pokrmů, připravovaných typicky anglickým způsobem.

Šlechta si na nedostatek surovin stěžovat nemohla a také z toho důvodu pramenila její neobvyklá pohostinnost, začínající bohatou snídaní nejenom pro vlastní členy rodiny, ale i pro příbuzné, přátele a hosty. Na stolech voněla káva a čerstvě připravený džus a pánové se začetli do novin, rozebírajíc hlavní události naservírované tiskem.

Anglická snídaně a průmyslová revoluce

Z kuchyní a jídelen anglické šlechty začala pochoutka prosakovat ke střední třídě, která vznikla díky průmyslové revoluci v 18. a 19. století. Střední třída se snažila šlechtu ve všech oblastech života napodobovat a jídlo v tomto procesu vynechat nešlo. Tady však cesta anglické snídaně nekončila. I dělnická třída měla během průmyslové revoluce méně hluboko do kapsy a těžce pracující dělníci vysoce oceňovali, že se před se dřinou v továrně bohatě najedli a mohli vydržet vysoké pracovní tempo bez přestávky až do konce směny.

Vrchol rozšíření anglické snídaně nastal počátkem roku 1950, kdy zhruba polovina britské populace začala den s tak skvělou a vydatnou kombinací na talíři. Dnes je anglická snídaně spíše záležitostí víkendových a svátečních rán.

Více jak 200 let je anglická snídaně všudypřítomná v celé britské společnosti od rodinných kuchyní, přes hotely, bed & breakfast a v hospodách (pubech). Díky svému rozšíření se stala pestřejší, obohacena o tradiční pochoutky Irů, Skotů a Velšanů. Anglická snídaně je považována za britské kulturní dědictví!

Okolní vlivy a tradice

Irové si nedokáží představit anglickou snídaní bez irské slaniny a klobás, jitrnic a hlavně bez osmažené bramborové placky (většinou ve tvaru trojúhelníku) zvané „hashbrown“. Skotové si ke snídani dávají své národní jídlo „haggis“, což je obdoba našeho zabijačkového prejtu. Velšané vám naložený talíř anglické snídaně zpestří pochutinou originálně zvanou „laverbread“ a nejedná se o nic jiného než upravené mořské řasy.

Skotský „black pudding“, který se místně k anglické slanině přidává, nemá s naší představou pudinku nic společného. Jedná se spíše o jelítko s obsahem hodně podobným naší krvavé tlačence a ke snídani se třeba ve Skotsku přidává jeden plátek.

Základem jsou kvalitní suroviny

Dobrá anglická snídaně musí být připravena jenom z kvalitních surovin. Nemůžeme zaměnit anglickou slaninu za špek od strejdy, anglické klobásky za český dietní párek v umělém střívku, bílé fazolky v rajčatové omáčce značky Heinz za konzervu vlastně naložených fazolí na kyselo, bílé tousty za krajíček bezejmenného chleba a velšské mořské řasy za špenát ze zahrádky. Možná je to přehnané, ale lidová tvořivost nezná hranic.

Britská klobása

Britské klobásky (sausages) jsou pojmem překračující všechny hranice, k čemuž napomohla i expanze britských obchodních řetězců do Evropy. Do Ameriky byly v minulosti „exportovány“ britskými osadníky.

Klobásky se smaží ve střívku, tak jak jsou v prodeji nebo se mohou ze střívka vyjmout a připravovat jako masová směs či masové kuličky. Vyrábí se s mnoha příchutěmi bylin a koření, obsahují minimálně 70% vepřového masa. Klobásky jsou zpracovávány podle starých receptů, které si jejich výrobci nechávají v tajnosti. Ve většině případů jde o rodinné dědictví, zdokonalované mnoha generacemi řezníků. Mezi nejznámější patří produkce z Lincolnshire, Glamorgan, Cumberland a Yorkshire. Nejvíce ceněné jsou klobásky s více než 500 letou tradicí z hrabství Cumberland. Klobásy mají výraznou chuť a jsou z nasekaného masa, které jí dodává krásnou masovou strukturu. Tento druh klobásky je chráněn značkou původu.

Pokud chceme porovnat britské klobásky příkladně s těmi našimi, tak jsou mezi nimi dva základní rozdíly. Britské klobásky nejsou tepelně upravované, neudí se a ten druhý rozdíl je v tom, že obsahují maso… možná úsměvné, ale pro naše výrobce bohužel krutě pravdivé. Britové vyrábí více než 400 druhů klobás, denně jich spotřebují několik milionů a pravidelně zvyšují chov prasat, produkující kvalitní vepřové, určené jenom k výrobě britských klobás.

Fazole

Důležitou moderní součástí anglické snídaně jsou fazole (baked beens), které obsahuji bílkoviny, sacharidy, vlákniny, tuky, ale hlavně neobsahují žádný cholesterol, což nemá asi v kombinaci s ostatním moc velký význam. Nejčastěji se používají konzervované bílé fazole v rajčatové omáčce značky Heinz. Prodává se jich takové množství, že podle všeho 2,3 milionů anglických domácností má fazole denně na stole. Poprvé se začali prodávat ve Velké Británii už v roce 1886 v luxusním obchodním domě Fortnum & Mason v Londýně. Jejich cena byla tehdy hodně vysoká, za luxus se prostě platí.

Dnes jsou bílé fazole v rajčatové omáčce nejoblíbenější snídaní anglických studentů. Ohřátý obsah konzervy na právě vytaženém toastu z toasteru je pochutina přímo božská, nehledě na rychlost a nízkou cenu.

Slanina

Anglická slanina (back bacon) je plným právem pojmem po celém světě. Britové berou její výrobu neskutečně vážně a po staletí šlechtili čuníky speciálně pro výrobu slaniny a klobásek.

V chovných stanicích a šlechtírnách prasat v Yorkshiru a Tamworthu jsou chována prasata určená jenom k produkci šunky, a obecně se jim říká „slaninová plemena“. Plátek britské slaniny se vyznačuje především tím, že obsahuje jak bůček, tak vepřovou panenku. Umění vyrábět tak kvalitní slaninu není pouze o genetické linii vepřů, ale také o její nakrájení na plátky. Prodává se i uzená.

Úspěšnost chovatelů prasat a výrobců slaniny nejlépe posoudíme, když do úst vkládáme jemně nakrájený a osmažený plátek voňavé anglické slaniny. Pro většinu lidí je to prostě koncert.

Vajíčka, rajčata a houby

Všechny výše uvedené suroviny se podávají tepelně zpracované, smažené či pečené. Vajíčka mohou být míchaná, ale nejčastěji se podávají jako volské oko. Střední velká rajčata se mohou opéct v celku nebo nakrájené na polovic. Někdo je z anglické snídaně vynechává, ale dobře tepelně upravená a trochu posolená jsou neskutečně lahodným doplňkem. Chuťově jsou významné i houby. V současnosti se nejvíce podávají opečené nebo podušené celé hlavičky žampionů.

Příprava anglické snídaně (základní)

rozpis pro 1 porci

2 anglické klobásy
2 plátky pravé anglické slaniny
1 vejce
1 středně velké rajče
100g fazolí v rajčatové omáčce (Heinz)
hrst malých žampionů
2 bílé toasty

Příprava

Na rozehřátou pánev s olejem položíme klobásy a hlavičky žampionů, smažíme nějakých 10 – 12 minut. Po pěti minutách přidáme na pánev i slaninu a rajče a do mikrovlnky nebo na pánev vložíme k ohřátí fazole.

Tři minuty před dokončením připravíme i vajíčko. Většinou se dělá jako volské oko, ale může být i míchané.

Těsně před dokončením vložíme do toustovače 2 plátky bílého toastu a připravíme si křupavou topinku. Pokud chcete přípravu zdravější, ale pomalejší, můžete vše upéct v troubě. Klobásy se pečou asi 25 minut 170°C. Napoprvé je to vždy zmatek, časem si ale vypěstujete ten správný grif. Přípravu zvládne i pokročilejší začátečník a výsledek rozhodně stojí za to.

A jedna na konec

Anglická snídaně je ve většině britských hospod podávána po celý den. Taktéž je domácnostech připravována klidně k obědu či k večeři. Je báječné, dát si k večeři snídani.

Anglická snídaně s šálkem kávy a sklenicí čerstvého pomerančového džusu je nejenom uspokojí chutě a žaludek každého jedlíka, ale uklidní mysl a získáte pocit naprosté vyrovnanosti.

Jeden příklad za všechny: Sedí lord v salonu a pochutnává si na anglické snídani. Najednou se ozve strašlivá rána a do salonu se probourá auto. Lord nehne ani brvou a pozve řidiče ke stolu. Po vydatné snídani se zeptá: „Pane, kam vlastně máte namířeno?“ Řidič mu odpoví: „Do Brightonu.“ „To jste měl kratší přes kuchyň.“